2.část- Probuzení

6. december 2011 at 18:00 | MRS.Cloe |  Luck or destiny?
Budu moc ráda, když si to doopravdy poctivě přečtete, než jen aby jste napsali "dobrý"... moc budu vděčná! Aspoň uvidím, že pokračování je dobrá věc..
(Můj zdravotní stav je napokraji zhroucení, v pondělí jdu znova do nemocnice a ožná znovu na operaci, ale tak co s tím nadělám, že?)





Ani nevím, jak jsem usnula. Pamatuju si, že jsem jen bloudila po pláži, hledala úkryt a když začaly padat malé kapky, zalezla jsem pod nejbližší kapradinu a schovala se pod jejími neobvykle mohutnými listy. Nejspíš je ráno, protože tady nejsou hodiny, bude problém se orientovat v čase, ale vlastně proč taky? Jsem tu sama, ale jestli si nenajdu jídlo a pití no a hlavně...o můj bože co já budu dělat? Přicházela na mě panika. Pořád přikrčená pod listy jsem se prohrabávala ve vlhké hlíně a zkoumala její obsah. Kamínky, plevel, pár milimetrových broučků, lezoucí hlouběji do vyhrabané díry, takže se to určitě podobá té naší normální hlíně. ,,Budu trpět samomluvou." Skousla jsem si ret a hleděla do země. Dotěď se mi přehrával v mysli příběh Robinsona a tak trochu jsem si připadala alespoň při smyslech, sice je to jen film, ale docela pravdivý, a když se budu řídit podle něj, třeba z toho vznikne návod na přežití. Usmála jsem se nad svým vtipným myšlením a pomaloučku jsem odkrývala listy, abych se podívala na vývoj toho všeho tady. Jak jsem rozhrnula nejsvrchnější kapradí, spadlo na mě pár kapek rosy. Můj výraz musel v tu chvíli vypadat vážně krásně, když jsem se podívala na tu spoušť, co se přes noc přihrnula, hodně mě to zaskočilo. Obloha byla jasná, bez obláčků, slunce svítilo přímo do mých očí, ale to, co se válelo na pláži by člověk odtahal nejmíň za stovky let. Bylo tam velké množsví klád a všemožných klacíků a našlo by se mezi tím vším taky pár středně velkých kamenů, co nejspíš připlavila voda. Tak a teď to veliké rozhodnutí- jak budu dnes pokračovat. Co musím udělat? V tu chvíli mě vážně nic nenapadalo, maximálně to, vzít mobil a zavolat rodičům, ale nic jako mobil se tu nenacházel- to je jasné. Vylezla jsem z kapradin a v tu ránu jsem zakopla o vyčnívající kořen ze země. ,,Super." Povzdechla jsem, když jsem se uklidnila a znovu nabrala rovnováhu. Den je na začátku a už jsem nemotorná. Dala jsem ruce v bok na mé oblečení, pokud se tím dá nazvat to schlíplé prádlo co na mně jen tak viselo a rozhlížela jsem se okolo sebe. Trošku jsem mžourala, protože svit slunce byl tak silný, až jsem si rukou musela zakrýt obličej. Znovu jsem si oddechla, tentokrát s frustrovaným výrazem na tváři. Vlasy mi poletovaly každou sekundou jiným směrem. Uviděla jsem vysokou trávu a napadlo mě, že bych si tím mohla zkusit obvázat vlasy, místo gumičky. Nebyla daleko ode mě, takže jsem udělala méně jak pět kroků a byla jsem u cíle. Nadšeně jsem uchopila trávu, ale nemyslela jsem si, že bude tak silných základů. Jen pro vaši představu, byla tak půl metru vysoká. Rvala jsem ji skoro 2 minuty, ale nakonec se mi ji podařilo vyprostit z kořenů a radostně jsem se ušklíbla, jako kdybych se vychloubala, že jsem to dokázala. Uvázala jsem si ji okolo vlasů do culíku a naštěstí to doopravdy fungovalo. Když jsem rukama odstraňovala ofinu z čela, všimla jsem si čehosi červeného na mé dlani. No skvělý- pomyslela jsem si. Rozřízlá dlaň, to od té trávy. Ani to nebolelo, jen když jsem odkráčela k břehu a položila zlehka ruku do vody, děsně to štípalo. Dnešní ráno začíná báječně, jen doufám, že do večera přežiju.
 


Poll

Líbí se ti tato povídka?

Ano
Ne

Comments

1 K. K. | 6. december 2011 at 18:03 | React

ahoj, můžu tě poprosit o ozdobu ? Zabere to jen pár vteřin a moc mi to pomůže...
http://vanocni.datart.cz/kristyna-n--si-preje-smartphone-nokia/
Děkuju moc, a sorry za reklamu... :)

2 MiScha MiScha | 6. december 2011 at 18:05 | React

Super :-)

3 Lenča Lenča | Web | 6. december 2011 at 18:29 | React

Opět krásné! Fakt úžasné ;-)  :-)
Ty tou spisovatelkou prostě být musíš! :-D Protože mě se to vážně moc líbí a zase jsem se do toho úplně vžila :-D  :-) Já se už strašně moc těším na další díl! :-)

4 Joy Joy | Web | 6. december 2011 at 20:27 | React

Chúďa, trápi sa s tou trávou a keď sa jej to konečne podarí....To ja ale. Ale časť bola naozaj dobrá, prekvapuje ma tvoja slovná zásoba, je dosť bohatá. Veľa čítaš? :-)

5 Alush Alush | Web | 6. december 2011 at 21:11 | React

Vážně moc zajímavý příběh, Zajímá mě, jak to nakonec dopadne. Ale lépe se stejně čtou komixy (tvůj určitě Behind the mirror, mám ho moc ráda a doufám, že bude brzo pokračování) :) Jo, můžu se zeptat (pokud to není osobní), co se ti stalo, že jsi v nemocnici?

6 issy-sims issy-sims | Web | 6. december 2011 at 22:15 | React

Ty hraješ The sims trosečníky? Hodně mi to tu hru připomíná. Ale nemyslím to zle! V tvém podání se mi verze líbí ještě vic! :-) A asi si ji půjdu zahrát! :D

7 simii-sims simii-sims | Web | 7. december 2011 at 14:48 | React

Wau..ůžasný!!! O_O

8 shianae-sims3 shianae-sims3 | Web | 8. december 2011 at 13:18 | React

Taky doufám, že do večera přežije.. Chudák, snad tam někoho potká a nebude sama..(páč jinak tam vážně umře, jak to tak čtu :D). Ty píšeš tak krásně dlouhý věty, nenapíšeš jen Trhala jsem trávu hrozně dlouho. To se mi líbí..:) Navíc tvůj styl psaní musí každého vtáhnout do děje.. Už jsem se viděla, jak za ní běžím s gumičkou..:D

9 MRS.Cloe MRS.Cloe | Web | 8. december 2011 at 14:07 | React

Děkuju všem..

[3]: Třeba jí budu:D, ale nározy na to, co budu dělat v dospělosti se mění...

[4]: Díky, ale myslím si, že má slovní zásoba se ještě musí zdokonalit, to určitě...

[5]: Vím, lépe se čtou komixy, ale zajímavé je, že mi jdou více psát takovéhle povídky(příběh)...

[8]: Taky děkuju, to s tou gumičkou na konci si mě vážně hodně rozesmála!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement